Ačkoli se v našem hlavním městě nepohybuje tak lehce jako v Holandsku, centrum a některé okolní čtvrtě (kde by kola nejvíce pomohla) je dostatečná placka. Pražské vršky navíc není těžké zdolat, i když nemá bicykl přehazovačku natož s ní. Pro zavilé odpůrce fyzické aktivity i pro fyzicky slabší jedince může být východiskem elektrokolo. S těmi se začíná aktuálně v bikesharingových systémech pracovat, pro celou Prahu by to byla jedna z možných variant.

Většině lidí, kteří by dnes jezdili rádi na kole, brání hlavně provoz a nedostatečná infrastruktura. A s obojím můžeme něco dělat.

Tato otázka předbíhá občas ostatní, ačkoli odpověď závisí především na případném provozovateli. Předpokládáme, že by se platilo srovnatelně jako v jiných městech. Roční nesnížené předplatné, kdy každá první půlhodina půjčení kola je zdarma, stojí například v Paříži cca 725Kč, v Lyonu cca 625Kč, v Bruselu cca 800Kč. Půl hodiny bezplatně a následné přičítání nějaké sumy za započaté minuty je motivací pro to, aby se kola pohybovala v rámci systému a nebyla odvážena mimo oblast sítě. Jednorázové výpůjčky (např. realizované turisty) jsou většinou za desítky, max. za stovky korun, záleží na počtu hodin.

Sami se po městě často pohybujeme na kole, takže vnímáme velký prostor pro zlepšování. Nepropojená síť stezek, nedostatek jednosměrek s povolenou jízdou cyklistů v protisměru, cyklopruhy chybějící na nejdůležitějších místech a totiž v křižovatkách, chybějící propojení dvou konců hlavní vltavské trasy na Smetanově nábřeží, bariéry všeho druhu.

Jsme optimisté. Věříme, že městské části i magistrát ve spolupráci s občany postupně zlepší místní situaci. Aby byly ulice příjemné a bezpečné pro všechny, jedno jestli se pohybují pěšky na kole či autem. Zároveň jsme si vědomi, že veřejné půjčovny u nás nevyrostou ze dne na den. Sháníme proto podporu už nyní, aby i vaše ohlasy podnítili představitele města ke zkvalitnění podmínek.

Ano, skutečně můžete na malém systému firmy Homeport v Karlíně vidět, jak vypadají pouliční půjčovny kol. Na šesti stanicích mezi Florencí a Invalidovnou si jediná česká bikesharingová firma testuje technologie. Jde o jejich iniciativu, platí si paradoxně i zábor veřejného prostranství. Aby měla síť větší dopad, musí pokrývat širší oblast. Proto oslovujeme představitele města, aby NiKOL podporovali jako projekt v rámci celé Prahy, či alespoň centra.

Skupiny lidí využívající veřejná kola a MHD se skutečně dost překrývají. Jenže zde nejde o soutěžení ani o přebírání zákazníků, nýbrž o spolupráci různých druhů dopravy. Z výzkumů (například z Lyonu) plyne, že většina uživatelů sdílených kol kombinuje oba způsoby přepravy. MHD a kola se budou doplňovat a navazovat na sebe. Síť sdílených kol může ulevit MHD ve špičkách či posloužit v nočních hodinách, kdy má hromadná doprava delší intervaly. Navíc tramvaje i metro jsou v centru přetížené, přidání dalších spojů ve špičce není možné. Půjčovny kol tuto síť překryjí. Lidé například nepřestoupí z jedné trasy metra na druhou ale dojedou dva kilometry na kole. To zajistí atraktivnjší MHD pro většinu. V centru bude v MHD stále tolik lidí, že nebude hrozit její omezení. Některé bike sharingové systémy jsou přímo provozovány dopravními podniky.

Snažíme se reprezentovat tuto myšlenku v Praze. Nemáme prostředky a vlastně ani ambice podnikat v tomto odvětví, nadchli jsme se pro sdílení kol, protože v něm vidíme mnoho benefitů pro město. Zároveň jsme malá skupinka, o existenci veřejných půjčoven by měla rozhodnout větší část obyvatel nebo alespoň její zástupci z řad politiků. Proto naším prvotním cílem je informovat o nápadu a rovnou se ptát, co na to říkáte. Bude-li dostatečný zájem, myslíme, že zastupitelé k němu nebudou hluší. Jsme obyvatelé Prahy a nejprve požádáme své město o novou a užitečnou službu. Případně budeme hledat další možnosti, aby NIKOL vznikla.

Síť sdílených kol není snadné provozovat komerčně, protože dnes panuje situace, kdy uživatel žádného dopravního prostředku neplatí všechny jeho náklady přímo. Řidič neplatí za údržbu silnic, jízdenky nezaplatí veškeré výdaje spojené s provozem MHD. Vše se doplácí nepřímo prostřednictvím daní. Síť stojí něco vybudovat a udržovat v chodu. Také je spolufinancována z veřejného rozpočtu. Stále však stojí více přepravit na podobné vzdálenosti stejný počet lidí MHD či auty. Kola nabízejí alternativu a náklady ostatních druhů dopravy šetří.

Ne. Chápeme, že někdy jsou automobily téměř nepostradatelné (záchraná služba, transport těžkých či objemných věcí, lenost aj.), pak existují situace, kdy zvažujeme použití auta nebo jiného dopravního prostředku. Vzhledem k neblahým dopadům automobilismu bychom byli rádi za častější používání kola, chůze či MHD. Každý má právo se rozhodnout podle sebe. Doufáme, že sebestředných řidičů-individualistů bude ubývat.

Představte si ucpanou magistrálu. Část řidičů skutečně autem jet z nějakého důvodu potřebuje, část tak činí z pohodlnosti. Jenže stý řidič v zácpě jede autem jen proto, že jeho autobus jezdí málo často. Sto pátému zase metro v centru přijde přecpané. Sto šestý přijel k plnému odstavnému parkovišti. Kolega sto desátého jezdí do práce na kole, ale on sám si na to kvůli velkému provozu netroufá. Sto jedenáctý má často pochůzky po centru a nevyplatí se mu na jednu stanici sedat do metra. Není nutno je z aut vyhánět, ale poskytnout jim kvalitní alternativu, kterou mohou využít. NiKOL bude možností pro některé z nich.

Auta jsou dobrými sluhy v určité míře. Kdyby všichni z MHD přesedli do aut bylo by nutné zbourat půlku města pro parkoviště a postavit nadzemní dálnice nad většinou hlavních ulic...