Projekt české firmy Homeport v pražském Karlíně je zatím jediným stanicovým bikesharingovým systémem u nás. Jeho šest solárně napájených stojanů je rozmístěno od stanice metra B a C Florenc ke stanici metra B Invalidovna, tento malý úsek slouží k představení technologie a k jejímu testování. Vznik (v roce 2005) si hradila firma sama, stejně tak platí městu za zábor veřejného prostranství. Aktuálně cca 20 kol využívá cca 200 uživatelů.

Homeport nyní nainstaloval také sedmou stanici pro testování elektrokol. E-bike sharing zatím není ve světě mnoho zastoupen, významně by však rozšířil skupinu koncových uživatelů a možnost implementace sítě ve městech s kopcovitým terénem.

Ačkoli je Homeport spíše menší společnost, dosahují její technologická řešení srovnatelné kvality s konkurencí. Software běží na cloudu Azure od Microsoftu, tím pádem terminál není tvořen celým počítačem a šetří se energií, místem i pořizovacími náklady. Díky tomu je systém stabilní, osobní údaje chráněné podle vysokých standardů a stojany nemusí být připojené na elektrické vedení. To zjednodušuje proces jejich implementace a dovoluje je velmi jednoduše umístit prakticky kdekoli.

text: Tomáš Sýkora, tým NiKOL

foto: prahakola.cz

Městu na jihu Španělska se 700 tisíci obyvateli se podařilo velmi rychle zvýšit počet lidí používajících kola jako dopravní prostředek. V roce 2004 jezdilo ve městě denně na kole 2500 lidí. V roce 2010 již 70 tisíc. Vedle rychle postavené a dobře navazující sítě stezek, která protkala celé město, hrály podstatnou roli i půjčovny.

Sevici

Systém zvaný Sevici čítá 290 stanovišť s 2900 koly. Zaplatíte 30 eur za rok či 10 za týden a jedno si můžete půjčit na půl hodiny zdarma. Sevilla našla vzor v mnoha francouzských městech, kde veřejná kola dodá a stará se o ně soukromá firma provozující městský mobiliář. Ta zajišťuje chod systému, například provádí údržbu a případnou redistribuci kol. Město jí na oplátku nabídne reklamní plochy.

Služba byla spuštěna v červenci 2007, tedy právě v době, kdy se otevírala jedna stezka za druhou. Načasování bylo geniální. Mnozí lidé neměli kola a chtěli si novou alternativu vyzkoušet. Půjčovna jim to umožnila a rozproudila provoz na stezkách. Včasné otevření půjčovny tak významně podpořilo posun v dopravním chování Sevillanů.

Počet kol, stanovišť i uživatelů se v průběhu let navýšil. Podíl cest na veřejných kolech se ale časem snížil, protože si více lidí pořídilo vlastní bicykl. Sevici využije každý den 30 tisíc lidí, přes deset jízd na každé kolo denně znamená velmi vysoké využití systému. Dlouhodobě zaregistrovaných uživatelů je 120 tisíc. Půjčovna se po několika letech provozu nicméně dostala na hranici své kapacity. Převažující směry cest nechávají po ranní nebo odpolední špičce některá stanoviště prázdná.

Mnozí přesto dávají přednost použití veřejného kola před vlastním. Nemusí řešit parkování a osvětlení. Blikačky a světla jsou v městských kolech zabudované. V jižní Evropě, kde mají k mnoha věcem uvolněnější přístup, se to jeví jako velká výhoda. Bez světel se v Seville jezdí určitě víc než v Praze.

BusBici a Sibus

Ve městě fungují ještě dvě velké půjčovny. Na autobusovému nádraží mají půjčovnu s dvěma sty koly. Přijedete autobusem z okolí města a můžete si tu zdarma zapůjčit kolo a dojet do nedalekého cíle cesty. Lidé z okolí města si zde rovněž mohou nechat svá vlastní. Dojet autobusem, ráno si své kolo vzít a večer zase schovat zpět. Přes noc je zamčeno a v bezpečí. Počet vlastních kol tu narůstá a služba je čím dál oblíbenější.

Sibus je půjčovna na Univerzitě Sevilly, kde se kola hodně používají. Instituce hodně usilovala o to, aby studenti víc jezdili na kole. Zajistila uzamykatelná parkoviště u kampusů, která každý den využívají tisíce lidí. Vytvořila kancelář, která se stará o vše spojené s koly. Provozuje půjčovnu 400 kol, kde umožňují studentům si jedno na rok za vratnou zálohu vypůjčit.

Texty o Seville byly původně napsány pro prahounakole.cz

foto i text Václav Kříž, Auto*Mat

Bicing, jak se nazývá BSS v Barceloně, se trochu liší od systémů fungujích v jiných velkých městech (Paříž, Londýn). Hlavním rozdílem je cílová skupina uživatelů, pro kterou je systém určen. Například v případě zmíněné Paříže, ze systému teží jak občané města, tak turisté, kteří pomocí Vélib´u objevují město. Systém turistům v Barceloně není nakloněn. Jim jsou určeny komerční půjčovny kol, které vznikly dávno před zavedením Bicingu. Půjčovny si tuto skutečnost u radnice doslova vynutily. Bicing tak mohou využívat jen obyvatelé Katalánska, na jejichž adresu je jim zaslána identifikační karta, díky které je umožněna výpůjčka bicyklů. Systém byl spuštěn v březnu roku 2007 a zahrnuje přes 6 000 kol a 400 stanic. Cena ročního využívání stojí 30€, zahrnuje prvních 30 minut jízdy zdarma. Následující dvě hodiny jsou zpoplatněny 0,50€/hod, další pak za 3€/hod. Mezi jednotlivými výpůjčkami musí být 10 minutová prodleva. Tím se snaží řešit problém s relokací kol, kdy v určitých částech města scházejí kola ve stojanech a v jiných částech není kde kolo vrátit. Bicykl je rovněž vybaven předním nosičem na malé zavazadlo, osvětlením a několika rychlostními převody.

text:Martin Jirásek, tým NiKOL

Systém půjčování kol hlavního města Francie má název Vélib´, což ve volném překladu znamená svobodný bicykl nebo cyklistická svoboda. Do provozu byl systém spuštěn v červenci roku 2007. Veřejnost ho okamžitě přijala, dostal pomyslnou nálepku „cool“ a odstartoval tak vlnu zavádění BSS systémů po celé Francii i jiných evropských metropolích. Pařížský systém půjčování kol zahrnuje přes 20 000 bicyklů, 1 800 cyklo stanic s provozem 24 hodin, 7 dní v týdnu. Tímto na sebe může být pyšný jako na největší BSS systém v Evropě. Provozovatelem je francouzská společnost JCDecaux, podnikající v oblasti outdoorové reklamy. Ta za bikesharingové služby městu dostala právo provozovat reklamní plochy v Paříži. (Pro město je to jednodušší, nemusí nic organizovat, ale otázkou zůstává, zda se to finančně vyplatí.)

Kola jsou designována tak, aby byla co nejbezpečnější pro uživatele. Veškeré části kola, které by mohly způsobit zranění, jsou opatřeny plastovými kryty, a tak jej mohou využívat všichni občané i děti starší 14 let. Kolo ma 3 stupně převodů, je opatřeno předním i zadním světlem. Pro váš nákup, batoh či kabelku můžete použít přední drátěný košík.

K vypůjčení kola vám postačí pouze vaše platební karta s čipem. Pokud se rozhodnete pro jednodenní využití, zaplatíte 1,70€. Po zaplacení je vám vydán lístek s vaším číslem, díky kterému si můžete vypůjčit kolo z kteréhokoliv jiného stojanu. V rámci tohoto poplatku můžete kolo využívat vždy na prvních 30 minut zdarma. Po překročení tohoto intervalu vám bude stržena částka, která se odvíjí od doby zapůjčení přesahující prvních 30 minut (dalších 30 minut 1€ resp. 3€ za hodinu navíc). V centru města vypůjčené kolo bezproblémově vrátíte do jedné ze stanic, které jsou od sebe vzdálené přibližně 300 metrů. Stejným způsobem si můžete zakoupit lístek zahrnující 7 denní používání za 8€ nebo roční používání za 29€. Aby se uživatelé Vélib´u chovali zodpovědně vůči bicyklům a celému systému, je jim při zakoupení lístku stržena z účtu záloha 150€. Tato záloha vám je při vrácení nepoškozeného kola okamžitě na účet připsána.

text: Martin Jirásek, tým NiKOL

foto: Wikipedia.org

Jedním z nejstarších BSS systému je lyonský Vélo´v, který byl zprovozněn v květnu roku 2005. Jeho název vznikl spojením francouzského vélo (kolo) a anglického love (láska). Turisté či obyvatele Lyonu mohou využít jedno z více než 4 000 bicyklů parkovaných v 340 stanicích. Ty jsou od sebe vzdáleny maximálně 300 metrů. Kola jsou k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Provozovatelem je stejně jako v případě Paříže společnost JCDecaux, která využívá kola i pro reklamu. Městskou kasu systém nestojí ani euro, podobně jako v Paříži pronajalo firmě JCDecaux městký mobiliář (reklamní plochy) výměnou za zařízení systému. Součástí smlouvy bylo zřízení cca 600 outdoorových reklam. Kola mají 3 převody, plastové zakrytování, drátěný košík, liší se pouze v barevném provedení od kol z francouzského hlavního města.

Poplatky za používání kol a způsob platby jsou také obdobné. Za jednodenní používání zaplatíte 1,50€, za týdenní lístek 5€ a roční 25€ (studenti platí sníženou taxu 15€). Výhodou jsou různé programy kombinující BSS systém s podobným systémem sdílení automobilů. Prvních 30 minut je opět v ceně poplatku, další půlhodina za 1€ resp. 0,75€ (pro roční registraci), každá následující za 2€ resp. 1,50€. Systém je chráněn 150€ návratnou kaucí. K svezení na kole vám znovu stačí pouze vaše kreditní nebo debetní karta.

text: Martin Jirásek, tým NiKOL

foto: Wikipedia.org

Londýnský BSS systém dostal název Barclays Cycle Hire, zkráceně jen BCH. Z názvu již vyplývá, kdo je hlavním sponzorem systému půjčování kol – finanční skupina Barclays. BCH je ale provozován správním orgánem Transport for London, který řídí a uskutečňuje dopravní služby v Londýně. Systém byl uveden do provozu v červnu roku 2010 a zahrnoval 5 000 kol a 315 stanic. Nyní je součástí BCH více než 6 000 kol a 400 stanic. O vznik BSS v Londýně se velmi zasadil jeho nynější starosta Boris Johnson, který nápad veřejně sdílených kol začal rozvíjet již ve funkčním období jeho předchůdce, Kena Livingstonea. Proto se zpočátku systému přezdívalo „Boris bikes“. Ze srovnání s cenou jiných BSS vyplývá, že Londýnská kola byla velice předražená.

Systém platby je podobný jako u pařížského systému. Krátkodobá registrace (jednodenní, týdenní) nebo dloudobá (roční). V případě krátkodobé vám opět postačí pouze platební karta, pro dlouhodobou registraci si musíte zařídit tzv. klíčenku, speciální elektronický klíč, díky kterému u sebe nemusíte mít papírový lístek s kódem a navíc vám ušetří čas při vypůjčování kola ze stojanu. Cena za jednodenní používání je £1, týdenní £5 a £45 (plus £3 za elektronický klíč) za roční používání. Prvních 30 minut je v rámci poplatku zdarma, při překročení musíme pozdní vrácení kola doplatit (dalších 30 minut £1, 90 minut £4, 120 minut £6). Stejně jako u Vélib´u je stanovena minimální věková hranice 14 let. Kolo má na řidítkách unifikovaný nosič, do kterého se vejde menší zavazadlo. Pro pohodlnou jízdu máte k dispozici několik převodových stupňů. Cyklisté nemusí používat ochranou přilbu, BCH jí však důrazně doporučuje, například skrze piktogramy a veškére ilustrace spojené se systémem.

text: Martin Jirásek, tým NiKOL

foto: Wikipedia.org

V ulicích je od roku 2003 k dispozici automatizovaná půjčovna kol Citybike Wien. Výměnou za reklamní plochy se o ni starají soukromé firmy. Služba je chápána jako doplněk veřejné dopravy, ale není příliš rozšířená.

Počet stanic se postupně rozšiřuje. Aktuálně je jich 80 převážně v širším centru města. Do roku 2015 jich má být 100. Systém vyžaduje registraci za 20 Eur, roční předplatné je ale zdarma. Prvních 60 minut je poté rovněž zdarma. Průměrná doba použití je 22 minut. Ročně se ukradne jedno či dvě kola. Večer se kola přesouvají z centra více na okraj. Ráno je někdy obtížné najít v samotném centru kolo.

Více v tiskové zprávě Auto*Matu zde.

foto i text: Václav Kříž, Auto*Mat

Od poloviny 90. let existuje Bicykler, první velká pouliční půjčovna kol na světě. Byla důležitá pro pozdější rozvoj propracovanějších systémů v jiných městech. Kola fungují na principu mince v nákupním vozíku. Na rok 2013 se v Kodani připravuje zcela nový systém. Kola jsou zastaralá a špatně udržovaná.

Bicykler nevyžaduje žádnou registraci. 2 000 kol v 110 lokalitách je k dispozici jinak zdarma za zálohu 20 DKK - 2,7€. Fungují od dubna do září, nesmí se používat za tmy a při vyjetí mimo město hrozí vysoká pokuta. Krádeže jsou minimální, avšak vandalismus častý. Používají je místní i turisté. Zajímavé je, že se zavedením se zmenšil počet krádeží osobních kol. Protože vlastně poskytuje stejnou službu.

text: Václav Kříž, Auto*Mat

foto: Wikipedia.org

V Bavorské metropoli a dalších šesti německých městech si lze půjčit kolo v systému Call-A-Bike, který provozují německé dráhy DB. Kola nejsou na rozdíl od většiny systémů pouličních půjčoven kol umístěna v hnízdech, ale jednotlivě. Bývají dostupné blíže, ale jednotlivé rozmístění dělá problém větším skupinám například návštěvníků města. Služba je k dispozici především v centrální oblasti města.

Uživatel pomocí aplikace v mobilním telefonu zjistí, kde se nachází nejbližší volné kolo. Přijde k němu. SMS zprávou si nechá zaslat kód, který použije k odemčení zabudovaného zámku. Dopraví se, kam potřebuje. Následně se kolo opět zamkne a čeká na dalšího uživatele. Systém je provozován komerčně. Ceny se odvíjí dle míry předplatného. Pro jednorázové uživatele je dražší, zatímco pro věrné levnější. Předplatitelé 36€ ročně mají prvních 30 minut zdarma. Poté či jinak se platí 0,08€ za minutu. Krádeže jsou časté.

text: Václav Kříž, Auto*Mat