Jmenuji se Tomáš Sýkora, jsem student ČVUT. Takto sám jsem se pustil do propagace myšlenky sdílení kol. V minulém roce se mě a mým kamarádům podařilo během jednoho týdne vybrat zmíněných dva tisíce podpisů a pobavit se o dopravě zde v Praze se spoluobčany. Nyní petici předávám vám. Ve chvíli, kdy se reálně uvažuje o síti automatizovaných půjčoven pro Prahu, jak naznačují aktivity předsedkyně komise pro cyklistickou dopravu paní Moniky Krobové-Hášové a jak mi bylo sděleno v dopise panem náměstkem Jířím Nouzou. Jsem za tyto signály rád a nyní jsem zde, abyste viděli, že myšlenka má jasnou podporu veřejnosti.

Pravděpodobně jste o bike sharingu - sdílení kol - již slyšeli. Jedná se o oblíbenou alternativu k motorové dopravě v moderních městech. Člověk si snadno například přes MHD kartu půjčí kolo na jednom místě, dojede do práce či na nákup, kde zas do jiného stojanu kolo vrátí. Jednoduché, rychlé, zdraví prospěšné. Veřejné půjčovny kol jsou uváděny v provoz po celém světě, v Evropě je má například Paříž, Vídeň, Berlín, Barcelona, Londýn… Proč to zmiňuji? Protože nejčastější reakcí při komunikaci s lidmi bylo: “Viděl jsem to tam a tam, proč to u nás ještě není?” Sám nevím, ale věřím, že Praha na sebe nenechá dlouho čekat.

Můžeme přinést inspiraci a zkušenosti ze zahraničí. Spatřujeme kupříkladu, že ve dříve necyklistickém milionovém Lyonu jezdí desetitisíce obyvatel i turistů na veřejných kolech. Můžeme spočítat, kolik se ušetří parkovacích míst či kolik se nebude muset platit za navyšování kapacity MHD. To a další benefity jistě zahrnou budoucí analýzy…

Já bych vám spíš rád sdělil dojem, jak nádherná myšlenka je bike sharing pro mne a pro mé vrstevníky, studenty, Pražany. Levně, rychle a sportovně se pohybovat po malebných prážských ulicích, mít vše jako na dlani. A zároveň se nemuset starat o kolo, jakmile z něj sesednu. Kombinovat tak snadno různé druhy dopravy - MHD, sdílená kola či chůzi. O oblibě bike sharingu svědčí i nedávné aktivity skupiny Rekola.cz, jejíž členové opravují staré bicykly a dávají je ke společnému užívání v pár městkých částech.

Závěrem bych chtěl říci, že ze strany Prahy a jejich představitelů by neškodilo mít ohledně bike sharingu plán a dlouhodobou strategii, čeho dosáhnout. Jsem tu dnes, abych vás vybídl ke krokům vedoucím ke sdílení kol a obecně ke zlepšování cyklistické infrastruktury, kde je velký potenciál k posunu. I když mi nyní řeknete, že rozpočet je napjatý a že čekáte na výsledky studie proveditelnosti, žádám vás o vizi do budoucna. A s ní před očima prosím o zkvalitňování podmínek pro bezmotorovou dopravu, aby město víc ožilo lidmi.

Za sebe i za signatáře petice Za veřejné půjčovny kol pro Prahu Vám děkuji za pozornost

Kdo odpovídal na otázky?

Aby měl pro vás dotazník určitou výpovědní hodnotu, zastavme se nejprve u demografické struktury vzorku populace. Naprostá majorita respondentů bydlí a pohybuje se v Praze a je v produktivním věku (68% ve věku 20 až 29 let). Většina absolvovala střední školu s maturitou, polovina má vysokoškolský titul. Část stále studuje, přes padesát procent již pracuje a to zejména v soukromém sektoru. Muži a ženy odpovídali rovnoměrně.

Všichni respondenti se vyjádřili, že chtějí síť sdílených kol v Praze. Není se čemu divit, pokud se zastavili na happeningu nebo sami zavítali na naše stránky. Proto prezentujeme výsledky jako pohled příznivců, netroufáme si generalizovat pro zbytek spoluobčanů.

Praha a kola obecně

Začněme obecněji s pražskou dopravou a cyklistikou, to má se sdílením kol úzkou souvislost. Na závěr okomentuji podle mne klíčové detaily.

Jaký dopravní prostředek používáte nejčastěji k pohybu po městě?

Vlastníte kolo?

Co považujete za největší překážku pro cyklisty v Praze?

Tolerujete jízdu cyklistů na chodníku?

A nyní ke sdílení kol...

Níže uvidíte čtyři grafy týkající se otázek na veřejné půjčovny kol. Ptali jsme se spoluobčanů na jejich obavy, motivaci k vyzkoušení a rovněž na finanční stránku věci.

Jakou největší obavu byste měl/a z realizace záměru BS systému?

Co by pro vás osobně bylo rozhodujícím faktorem pro užívání veřejných kol?

Jaká částka vám přijde adekvátní jako roční příspěvek pro uživatele?

Vadilo by vám využívání případných kol a stanic jako reklamních ploch?

Co vyčetl z dat Tomáš a co si o tom myslí

Pro mne významným problémem, který se promítl do výsledků dotazníku, je absence bezpečné dopravní infrastruktury pro kolo. Již nedávná šetření ukázala, že nebýt strachu, sedlo by na kolo daleko víc lidí. Uvědomuji si, že v historickém jádru není mnoho prostoru pro fantazii dopravní inženýrů. Nicméně je možné nastavovat podmínky pohybu po městě tak, aby se situace zlepšovala. Pokud se Praha rozhodne pro sdílení kol, není problém začít a postupně pak řešit dopravní situaci adekvátně s nárůstem počtu uživatelů. Rád se dívám za hranice a odtamtud je vidět, že čím víc obyvatel najde odvahu vyjet na bicyklu, tím spíš se odhodlají další. Naopak třeba stavění dalších dopravních tepen a tunelů počet aut neredukuje, jen to motivuje k dalšímu užívání individuálních motorových prostředků.

Váš čas je jistě drahý, zbytek už vezmeme svižněji. Druhou nejvýznamnější obavou při případné realizaci sdílení kol je vandalismus. Zčásti se jedná zřejmě o trend celospolečenské skepse. Já mohu dodat, že některé dobré myšlenky jsou konfrontovány s realitou se smutným výsledkem, avšak například několikaletý bezproblémový provoz automatických půjčovacích stanic na Praze 8 zas vypovídá, že to nebude tak strašné. Důležité je zkombinovat aktivní a pasivní bezpečnostní prvky, jak už jsme o tom psali, tím se škody na systému minimalizují.

Oproti mému osobnímu přesvědčení se ukázali respondenti jako benevolentní k bikesharingu a reklamě (dobře, i u mne by se jednalo o konkrétní provedení). Mohla by to být pobídka pro případné sponzory sítě půjčoven, zřetelně vidí, že by si pověst skutečně spíš vylepšili. Tak co, najdete v rozpočtu pár desítek milionů, aby po městě jezdila kola s vaším logem?

Díky za pozornost

Za tým NiKOL Tomáš Sýkora

PS: Se zpracováním dat a tvorbou grafů pomohl Petr Dlouhý z prahounakole.cz

Vídeň, autorem fotky je Vašek Kříž z Auto*Matu

Po dramatickém dění kolem cyklokomise se situace uklidnila. Proběhly personální změny v tomto poradním orgánu a též Pavel Karas vystřídal Pavla Poláka ve funkci cyklokoordinátora. Bylo by předčasné hodnotit jejich práci, popřejeme jim aspoň úspěch ve zkvalitňování podmínek pro kolo ve městě. Budeme jejich činnost bedlivě sledovat.

Mimo odborníků zasedajících v komisi se snad dočkáme i samostatného oddělení pro bezmotorovou dopravu. Doufejme, že se dostane alternativám k automobilu větší pozornosti, abychom se zařadili po bok západních metropolí. Informaci máme potvrzenou od předsedkyně cyklokomise Moniky Krobové Hášové (TOP 9). Ta nám rovněž sdělila, že zajistila finanční prostředky na studii proveditelnosti o systému sdílených kol pro hlavní město. Analýza bude dle jejích slov “prvním významným krokem pro vyhlášení výběrového řízení na realizaci tohoto projektu v Praze.” O výsledky se samozřejmě budeme zajímat.

Bikesharing boduje v posledních letech všude po světě. Nárůst sítí půjčoven je zřetelný z jednoduchého srovnání: 68 měst sdílelo kola v roce 2007 a dnes je to již přes 490! Prvenství v počtu drží Evropa s 352, ale i Asie díky Číně poutá pozornost. Ve velkoměstě Chang-čou vykonali lidé na sedmdesáti tisících kolech 94 000 000 cest za rok! Stačilo se obrátit čelem k zahraničí a už jsem použil v tomto odstavci dva vykřičníky. Budu si je víc šetřit.

Nárůst počtu sítí sdílených kol v čas

Nicméně Čínu bychom neměli opomenout i kvůli integraci elektrokol ve městě Wuhan či kvůli WiFi zdarma v rámci systému v Zhuhai City. To Brazilcům v Sao Paulu zatím stačí pouze jejich nová síť se 150 koly podél pláží. U dnešních systémů se stává standardem propojení se smartfony, kdy má uživatel aktuální informace o volných kolech či cyklomapu při ruce.

Tečku uděláme v Londýně a Barceloně zároveň. V obou městech se těší bikesharing již delší dobu oblibě. Avšak s novým rokem byl přichystán pro uživatele nemilý dárek v podobě dvojnásobného zdražení. Britové to překousli a nyní platí 90 Liber (cca 2600 Kč) za rok, což je však vůči ceně jejich MHD stále slušné. Španělský provozovatel proti britskému příliš nepochodil, lid vyšel do ulic, a tak se platba zvedla jen o 3% (tedy platí stále méně než 50 Euro tzn. cca 1275 Kč za rok). My se kloníme k tomu, že by sdílení kol mělo být co nejdostupnější. Benefity totiž nejsou jen peněžní - kdo spočte zlepšení fyzičky, ušetření parkovacích míst, minuty strávené mimo kolony či pohodlnější cestu domů, když už v noci nejede váš spoj?

Na jaře očekávejte další aktivity NiKOL ;)

za tým Tomáš Sýkora

zdroje:

Bike-sharing blog odtud máme data ze světa i graf

Reklama na Deutsche Bahn kola v Berlíně, autorem fotky je Vašek Kříž z Auto*Matu

Zmínil jsem se o petici, začnu tedy s ní. Je to určitá zodpovědnost mít u sebe přes dva tisíce podpisů, jsou to hlasy deklamující stejný názor, skutečná občanská podpora myšlenky. Proč je mám stále v šuplíku? Musel jsem zvážit, na kolik by nyní pomohly. Hned v červnu po naší akci jsem enormní zájem Pražanů o sdílení kol prezentoval cyklokomisi a aktuálnímu radnímu pro dopravu J. Noskovi, to iniciovalo určité děje. Lépe řečeno na zaženutí aktivity nebylo třeba petici dát na podatelnu magistrátu. Proto jsem se rozhodl prozatím s odesláním posečkat, aby souhlas veřejnosti s bikesharingem mohl přijít k zastupitelům až společně s konkrétní žádostí o zařazení do strategických plánů města či s žádostí o vyčlenění části rozpočtu apod. Podpisy sbíráme dál, můžete nám pomoci.

Na začátku podzimu to na magistrátu se sdílením kol vypadalo vcelku nadějně, sháněly se podklady pro analýzu místní situace a téma bylo často přetřásáno. Avšak dnes těžko říci, co bude následovat. Vnitřní spory několika stálých členů cyklokomise s její předsedkyní paralyzovaly činnost tohoto poradního orgánu Rady hlavního města Prahy. Jádro problému rozhodně není bikesharing, avšak dokud se vypjatá atmosféra nezklidní, těžko můžeme v této oblasti čekat pokrok.

Nehledě na momentální nálady na úřadě se snažíme šířit myšlenku sdílení kol, stále spatřujeme perspektivu v této udržitelné alternativě veřejné dopravy. Jsme rádi pokaždé, když se nás někdo ptá. Jsme vděčni za každého, kdo se o bikesharingu baví s přáteli či píše svému zastupiteli. Jak máme při studiích trochu času, pokoušíme se dostat informace přes media k veřejnosti. Například 19.11.2012 jste nás mohli vidět na ČT(začátek 17 m 20s). V oblasti propagace hodláme nadále pokračovat a chystáme zajímavé články ze zahraničních zdrojů.

Mějte se a snad brzy v sedle na viděnou
Tomáš Sýkora
28.11.2012